web se sluchovým postižením

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Možnosti bezplatné právní pomoci obětem diskriminace


Úkolem veřejného ochránce práv je přispívat k prosazování práva na rovné zacházení a za tímto účelem poskytovat obětem diskriminace metodickou pomoc při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace.

Ne všichni stěžovatelé ale mají dostatek finančních prostředků na to, aby mohli své nároky skutečně uplatnit u soudu, popřípadě aby mohli iniciovat řízení před správním orgánem nebo orgánem veřejné správy.

Veřejný ochránce práv proto navázal spolupráci s občanským sdružením Pro bono aliance, které vybraným obětem diskriminace zprostředkovává bezplatní právní pomoc. Tato právní pomoc spočívá zejména v podávání žalob a správních podání ve prospěch stěžovatelů, kteří se na ochránce obrátí s námitkou diskriminace a ochránce shledá, že v jejich případě k diskriminaci došlo.



Poskytnutí bezplatné právní pomoci se může týkat pouze stěžovatelů,

  1. u kterých ochránce shledá, že se jedná o oběť diskriminace,
  2. jenž ochránci sdělí, že hodlají své nároky coby oběti diskriminace uplatnit u soudu, popř. iniciovat řízení před správním orgánem/orgánem veřejné správy,
  3. jejichž majetková situace neumožňuje, aby za právní pomoc sami zaplatili.

Konkrétní právní pomoc se poskytuje na základě smlouvy mezi partnerskou advokátní kanceláří či advokátem občanského sdružení Pro bono aliance a stěžovatelem (klientem). Do tohoto vztahu veřejný ochránce práv nikterak nevstupuje. Veřejný ochránce práv poskytuje zejména hmotně-právní hodnocení diskriminačního jednání, včetně analýzy vnitrostátní a mezinárodní judikatury, jakož i dosavadních stanovisek ochránce jako antidiskriminačního místa.

Občanské sdružení Pro bono aliance zprostředkovává právní zastoupení pro několik stěžovatelů ročně. Advokátní kanceláře v těchto případech poskytují své právní služby zcela zdarma a nevyžadují po obětech diskriminace hrazení paušální částky na hotové výdaje.

Pro bono aliance sdružuje právníky usilující o zvýšení účinnosti právního systému při ochraně lidských práv a dalších veřejných zájmů. Sdružení se zasazuje zejména o větší dostupnost právní pomoci a společensky odpovědný výkon právnických profesí.

Pokud se domníváte, že jste se setkali s diskriminací a nebylo s Vámi rovně zacházeno, můžete se obrátit na ochránce se stížností.

Ve stížnosti je třeba: Popsat situaci, v níž k diskriminaci mělo dojít (např. v zaměstnání, ve škole, na úřadě, u lékaře, v obchodě apod.).

Uvést, z jakého důvodu jste byl/byla diskriminován/diskriminována (např. z důvodu věku, pohlaví, etnického původu apod.).

Uvést, kdo se diskriminačního jednání dopustil.

Popsat, jestli jste se nějak bránil/bránila (např. nahlášením události na úřadě, policii, podáním žaloby k soudu apod.)

Vhodné je také přiložit důkazy popisované situace, pokud takové existují (různé listiny, audio či videonahrávky, svědectví dalších osob apod.)

Stížnost je možné podat:

Písemně – nejlépe na formuláři (31.2 kB, MS Word dokument) podnětu odesláném jako běžná poštovní zásilka na adresu Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Můžete volit i formu vlastního dopisu, v němž uvedete potřebné informace.

Elektronickou poštou – e-mailem zaslaným na adresu podatelna@ochrance.cz

Prostřednictvím datové schránky – nejlépe odesláním vyplněného formuláře podnětu nebo vlastním dopisem obsahujícím důležité informace o problému a označení úřadu, vůči němuž stížnost směřuje.

Osobně doručit – do podatelny Kanceláře veřejného ochránce práv (Údolní 39, Brno), každý pracovní den v době 8:00 – 16:00 hod.

Osobně podat stížnost do protokolu – v pracovní dny v době 8:00 – 11:30 a 12:00 – 16:00 se můžete dostavit na osobní Příjem podnětů v budově Kanceláře veřejného ochránce práv, kde s Vámi stížnost projedná a sepíše právník Kanceláře. Ten vám také vysvětlí případné nejasnosti a nastíní další možný postup.

Jak se bránit proti diskriminaci?

V případě, že se setkáte s diskriminací, můžete postupovat následujícími způsoby. · Můžete se obrátit na příslušný kontrolní či nadřízený orgán. (Příklady: Pokud se diskriminace dopustí zaměstnavatel při výběru z uchazečů o zaměstnání, může se uchazeč obrátit se stížností na úřad práce. Pokud se diskriminace dopustí zaměstnavatel vůči zaměstnanci, může se zaměstnanec obrátit se stížností na inspektorát práce. Jestliže se diskriminace dopouští zaměstnanec vůči zaměstnanci, měl by se postižený obrátit na nadřízeného. Poškozený spotřebitel má možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci.) Touto cestou lze dosáhnout ukončení diskriminačního jednání, ale není možné žádat přiměřené zadostiučinění (např. omluva) nebo náhradu způsobené majetkové či nemajetkové újmy. · Poškozený se může obrátit s žalobou na soud. V takovém případě se oběť diskriminace může domáhat ukončení diskriminačního jednání, odstranění jeho následků a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (např. omluva). Je možné žádat též náhradu způsobené újmy v penězích. · Třetí možností je pokus o smírné řešení formou tzv. mediace. S mediací musí diskriminující i diskriminovaný souhlasit – ani jednu ze stran nelze k jednání nutit. Mediátor je vyškolená osoba, která pak pomáhá oběma stranám dospět k dohodě.

Dokazování diskriminace před soudem

Dokazování je ve sporech o diskriminaci jiné, než v ostatních soukromoprávních sporech, ale nejedná se o presumpci viny, jak se často mylně tvrdí. Ve sporech o diskriminaci se jedná o tzv. dělené důkazní břemeno, kdy důkazy podávají obě strany.

Žalobce (tj. oběť diskriminace) musí tvrdit a prokázat, že byl vystaven odlišnému či méně příznivému zacházení. Pokud toto prokáže, je na žalovaném (tj. tom, kdo diskriminoval), aby naopak dokázal, že k diskriminaci nedošlo. Žalovaný musí prokázat, že jeho jednání mělo legitimní cíl, který odůvodňuje nerovný přístup. Musí také prokázat, že prostředky, které k dosažení tohoto legitimního cíle použil, byly přiměřené a nezbytné.

(Příklad: Žalobkyně musí prokázat, např. pomocí listinných důkazů a výpovědí svědků či jiným způsobem, že za stejnou práci dostávala menší mzdu než její kolega z důvodu, že je žena (nikoliv z důvodu nižší kvalifikace, nekvalitněji odváděné práce apod.). Namítá tedy diskriminaci z důvodu pohlaví. Žalovaný, tedy zaměstnavatel, pak musí prokázat, že měl k uvedenému jednání rozumný (legitimní) důvod, a pokud ano, musí ještě prokázat, že rozdíl mezi mzdou žalobkyně a jejího mužského kolegy byl přiměřený a nezbytný.) Ke kterému soudu žalobu pro diskriminaci podat?

Ve většině případů diskriminace, tedy zejm. v pracovně-právních a spotřebitelských záležitostech, je třeba se v prvním stupni obrátit s žalobou dle ustanovení § 9 a § 84 a násl. občanského soudního řádu na okresní, místně příslušný soud žalovaného (tj. toho, kdo se měl dopustit diskriminace). Komplikovanější je situace ve věcech tzv. služebních poměrů policistů, hasičů, vojáků aj. Pro přesné a bezchybné určení příslušného soudu vždy raději využijte možnost konzultace s právníkem veřejného ochránce práv nebo Vaším právním zástupcem. Diskriminační spory jsou obecně velmi komplikované a nelze doporučit postup, při němž se oběť diskriminace obrátí s žalobou na soud sama, bez pomoci advokáta, ačkoliv zákon tuto možnost nevylučuje. Principy dobré správy Veřejný ochránce práv je podle zákona povinen chránit osoby nejen před porušováním práva ze strany úřadů, ale i před takovým jednáním, které neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Denně proto stojí před problémem aplikace a naplňování toho, co jsou to principy dobré správy. Je zřejmé, že jde o neformální zásady kvalitního spravování věcí veřejných, které vycházejí z ústavních zásad, z obecných právních principů, z morálních pravidel i z legitimních společenských očekávání. Dobrá správa tedy označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost a jiné nežádoucí znaky.

Některé z principů dobré správy jsou dosud v zákonech a již existujících dokumentech různého původu i úrovně zmiňovány či definovány roztříštěně a nejednotně. Ochránce se proto rozhodl shrnout své dosavadní poznatky. Vyšel přitom především z vlastních zkušeností za dobu existence institutu veřejného ochránce práv a dále z již existujícího Evropského kodexu dobré správní praxe Evropské unie, z připravovaného doporučení Rady Evropy o dobré správě a z dalších mezinárodních dokumentů.

1. SOULAD S PRÁVEM

Úřad postupuje v souladu s právním řádem České republiky jako celkem. Právní předpisy aplikuje v jejich vzájemné souvislosti. Tam, kde je výklad určitého právního ustanovení nejednoznačný, vykládá jej úřad podle jeho smyslu, přičemž respektuje zejména stanoviska nadřízeného úřadu a konstantní judikaturu soudů. Nadřízený úřad na žádost podřízeného úřadu poskytne své jednoznačné a srozumitelné právní stanovisko k řešení určitého právního problému. Nadřízený úřad také sám v důležitých právních otázkách aktivně sjednocuje postup podřízených úřadů vydáváním závazných právních stanovisek.

2. NESTRANNOST

Úředník přistupuje ke všem osobám ve stejné situaci stejně a nečiní žádné neodůvodněné rozdíly v zacházení s nimi, přitom respektuje princip přiměřenosti. Úředník se snaží oprostit ode všech předsudků, zachovávat politickou i náboženskou neutralitu a nezavdávat žádnou příčinu k pochybnostem o své nepodjatosti. Pokud se rozhodne nepřihlížet k vyjádření či požadavku některé osoby, vždy takový postup odůvodní. Stížnost osoby na konkrétního úředníka řeší zásadně jiný úředník než ten, proti kterému stížnost směřuje. Výsledek prošetření takové stížnosti vychází z porovnání tvrzení obou stran a objektivně zjištěných skutečností.

3. VČASNOST

Úřad vyřídí každé podání osoby v rozumném a přiměřeném čase bez zbytečných průtahů. Jestliže si vyřízení vyžádá delší dobu, než je obvyklé, úřad o tom osobu vždy vyrozumí, přičemž uvede důvody prodlevy a předpokládaný termín, kdy bude podání vyřízeno. Pokud může mít rozhodnutí úřadu vliv na výsledek jiného řízení, snaží se úřad rozhodnout ještě před ukončením tohoto souvisejícího řízení. O svém postupu ve věci uvědomí včas úřady, pro které je výsledek jeho řízení důležitý. U řízení zahajovaných z vlastního podnětu zahájí úřad řízení bezodkladně, jakmile se dozví o důvodu pro jeho zahájení, a dokončí ho v takovém čase, aby bylo dosaženo jeho účelu.

4. PŘEDVÍDATELNOST

Úřad naplňuje legitimní očekávání osob a rozhoduje shodně s tím, jak rozhodoval obdobné případy v minulosti nebo jak rozhoduje obdobné případy nadřízený úřad. Pokud se od své dosavadní praxe v konkrétním případě odchýlí, výslovně to uvede v rozhodnutí a tento postup odůvodní. V obdobných případech používá úřad obdobné postupy a při užití správního uvážení se drží předem stanovených obecných měřítek. Při změně obecných pravidel úřad takovou změnu s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejní a vytvoří předpoklady pro hladký přechod k novým pravidlům. Nejvýznamnější závěry a poznatky ze své činnosti úřad zveřejňuje. Struktura důležitých dokumentů úřadu je ustálená a přehledná, aby se v nich osoby mohly snadno orientovat.

5. PŘESVĚDČIVOST

Úředník při řízení poskytuje osobě přiměřené informace o zjištěných skutečnostech a o jejích povinnostech vůči úřadu a informuje ji o postupu úřadu tak, aby osoba plně pochopila účel řízení, orientovala se v jeho průběhu a mohla využívat svá procesní práva. Úředník se snaží podávat přesné informace takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl. Při komunikaci s osobou přihlíží k jejím dorozumívacím a intelektuálním schopnostem a snaží se všechny její dotazy řádně zodpovědět. Úřední dokumenty určené osobám jsou psány jednoduchým a jasným jazykem, aby jim osoby snadno porozuměly. Písemné odůvodnění rozhodnutí úřadu je přehledné, srozumitelné a jednoznačné. Úřad poučí osobu o možnosti použití opravných prostředků proti svému rozhodnutí, a to včetně soudního přezkumu. Úřad vždy podnikne účinné kroky k tomu, aby se osoba, jíž se rozhodnutí týká, o něm dozvěděla. Úřad také poctivým způsobem informuje veřejnost o přípravě rozhodnutí obecného dosahu a dá jí možnost vyjádřit se k jeho obsahu.

6. PŘIMĚŘENOST

Úřad zasahuje do práv a oprávněných zájmů osob jen tam, kde je to nutné k dosažení účelu řízení a pouze v nezbytné míře. Úřad zohledňuje při uplatňování svých pravomocí mimořádnou situaci určité osoby tak, aby jeho postup vůči ní nebyl nepřiměřeně tvrdý. Po osobách požaduje pouze takovou míru součinnosti, která je k dosažení účelu řízení nezbytná. Ke splnění uložených povinností stanovuje osobám s ohledem na jejich osobní poměry přiměřenou lhůtu zahrnující i čas potřebný na přípravu k plnění nově uložených povinností. V zájmu racionality výkonu správy uplatňuje úřad zákony způsobem, který nevede k absurdním výsledkům a odpovídá cílům sledovaným zákonodárcem.

7. EFEKTIVNOST

Úřad usiluje o komplexní řešení věci. Jestliže některý odbor nebo organizační jednotka úřadu obdrží od osoby podání, které jí nepřísluší řešit, postoupí toto podání věcně příslušné části úřadu a osobu o tom informuje. Pokud věc řeší souběžně několik odborů nebo organizačních jednotek téhož úřadu nebo několik různých úřadů, zjišťují vzájemně informace o svém postupu, předávají si je a společně tento postup koordinují. Každý úřad je ve své činnosti důsledný a usiluje o skutečné, nikoliv pouze formální vyřešení celé věci. Činí proto účelné kroky k realizaci svých rozhodnutí v praxi a provádí i následnou kontrolu jejich naplňování.

8. ODPOVĚDNOST

Úřad se nevyhýbá posouzení otázky nebo přijetí rozhodnutí ve věci, která spadá do jeho působnosti. V případě, že úřad udělá chybu, jasně a výslovně tuto chybu přizná, písemně se za ni osobě omluví a neodkladně přijme účinná opatření k nápravě, popřípadě osobu poučí o možnosti žádat o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Úředník vynakládá veřejné zdroje pouze v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řízení. Při své činnosti se snaží předcházet škodám na zdraví a majetku osob i státu a na veřejných statcích. S informacemi získanými při výkonu veřejné správy nakládá citlivě a poskytuje jim náležitou ochranu, přičemž bere ohled na soukromí a rodinný život osob.

9. OTEVŘENOST

Úřad umožní osobám nahlížet do všech úředních dokumentů a pořizovat si jejich kopie. Úřad pečlivě dodržuje spisový pořádek, takže je schopen jednotlivé dokumenty vyhledat. Přístup osob k úředním dokumentům omezí úřad pouze do té míry, jakou vyžaduje ochrana osobních údajů, soukromí, oprávněných zájmů jiných osob, utajovaných informací, obchodních tajemství nebo jiné zákonné limity. Poplatek za zpřístupnění úředních dokumentů či pořízení jejich kopií stanovuje úřad tak, aby tím nezabraňoval osobám v získání informací o činnosti úřadu.

Při styku s osobami uvádí úředník, který věc vyřizuje, své jméno, funkci a telefonický či e mailový kontakt. Tyto údaje jsou uvedeny i na všech dokumentech a na internetových stránkách úřadu. Budova úřadu je vybavena informačním systémem, který zaručuje snadnou orientaci osob a možnost identifikace úředníků na jejich pracovištích. Úřední deska je umístěna na viditelném místě, je zřetelně označena a přehledně členěna.

10. VSTŘÍCNOST

Úředník se chová k osobám s respektem a zdvořilostí a je korektní vůči jiným úředníkům. Všem sdělením věnuje náležitou pozornost a na všechna podání řádně odpovídá, s výjimkou podání anonymních a opakujících se. V rámci svých možností se snaží osobě pomoci dosáhnout cíle, který sleduje svým podáním. Úředník za žádných okolností nenarušuje lidskou důstojnost osob, neboť si je vědom toho, že náplní jeho práce je služba veřejnosti.
 

Oddělení rovného zacházení – kontakty

vedoucí oddělení
Mgr. et Mgr. Petr Polák
+ 420 542 542 374, + 602 727 838
polak@ochrance.cz

zástupkyně vedoucího oddělení
Mgr. Jana Kvasnicová
+ 420 542 542 379
kvasnicova@ochrance.cz

právnička
Mgr. et Bc. Lucie Obrovská, PhD.
+ 420 542 542 350
obrovska@ochrance.cz

právnička
Mgr. et Mgr. Zuzana Ondrůjová
+ 420 542 542 363
ondrujova@ochrance.cz

právník
Mgr. Jiří Šamánek
+ 420 542 542 392
samanek@ochrance.cz

Uvedené kontakty slouží výhradně pro informování se o případech souvisejících s diskriminací.

Pro jiné dotazy (působnost ochránce, stav vyřizování podnětů) použijte prosím telefonickou informační linku veřejného ochránce práv: (+420) 542 542 888, která je v provozu každý pracovní den od 8.00 – 16. 00.

Odpovědi na nejčastější dotazy, s nimiž se lidé na ochránce obracejí, a základní informaci o problémech, se kterými Vám může veřejný ochránce práv pomoci, naleznete na www.ochrance.cz.

««« Předchozí text: Jedinečný projekt Era eScribe pro neslyšící opouští hranice Prahy – nyní je k dispozici už v 36 finančních centrech po celé České republice Následující text: Pořízení techniky na komunikaci a dobrovolnictví »»»

Mgr. Eva Liberdová | 19. 8. 2012 Ne 22.00 | Různé | trvalý odkaz | tisk | 991x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém City taxi Dřevo Plzeň Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
Kolik nohou má kočka?
Odpověd: