Zásadní nesouhlas představitelů sluchově postižených s diskriminačním vládním návrhem novely vysílacího zákona

Představitelé Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel adresovali otevřený dopis ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi. Vyjadřují v něm zásadní nesouhlas s diskriminačním vládním návrhem novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Novela by ještě zhoršila dosavadní stav, místo aby odstranila 20 let neřešené bariéry v přístupnosti osobám se sluchovým postižením u pořadů vysílaných komerčními televizemi.

Otevřený dopis zní:

Vážený pane ministře,

dovolte nám, abychom Vás tímto způsobem informovali, že naše Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (dále ASNEP) zásadně nesouhlasí se zněním vládního návrhu novely zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který je nyní v Poslanecké sněmovně jako tisk č. 981/2020.

Již 20 let máme bariérový přístup k pořadům vysílaným komerčními televizemi a očekávali jsme, že vládní novela vysílacího zákona tento stav napraví. Ve skutečnosti jej však naopak ještě zhoršuje.  

Ve sněmovním tisku 981/2020, kterým se novelizuje vysílací zákon, nejsou uvedena konkrétní a právně vymahatelná podrobná pravidla pro zpřístupňování televizního vysílání osobám se sluchovým postižením.

 Původní ustanovení v zákoně, které v praxi dosud působilo vážné aplikační potíže, mělo být v novele nahrazeno kvalitnějším zněním, vypracovaným v roce 2016 ve spolupráci s právníky z odboru vládní legislativy a podpořeným Radou pro rozhlasové a televizní vysílání i Kanceláří veřejného ochránce práv. Toto znění bylo připraveno v Poslanecké sněmovně k 1. čtení již v roce 2017, avšak z důvodu výměny tehdejší vlády se sněmovní tisk 934/2016 nestihl projednat. Věřili jsme, že tato část zákona, týkající se zpřístupnění televizního vysílání osobám se sluchovým postižením, bude do návrhu novely zákona aplikována nyní. Místo toho však úředníci z MK ČR původní ustanovení zákona z návrhu novely jen odstranili a žádné nové nepřidali.

Ve sněmovním tisku 981/2020 tedy není určeno, jaký podíl televizních pořadů má být v jakém konkrétním termínu zpřístupněn které skupině a kterými přístupovými službami.

To odporuje mimo jiné Směrnici 2018/1808 EP a Rady (EU), která novelizuje předpisy poskytování audiovizuálních mediálních služeb a Směrnici 2019/882 EP a Rady (EU) o přístupnosti výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením, Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i dalším právním předpisům, mezinárodním i českým.

Text Úmluvy OSN také výslovně stanoví ve článku 30, odstavce 1: „Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přijmou veškerá odpovídající opatření, aby osoby se zdravotním postižením: a) měly přístup ke kulturním materiálům v přístupných formátech; b) měly přístup k televizním programům, filmům, divadelním a jiným kulturním činnostem v přístupných formátech;“. 

Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jsou všechny státy EU povinny ještě před přijetím národního zákona zapojovat do legislativního procesu i cílovou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž potřeby má zákon splňovat. Pro nás je přístup k televizi zásadní, protože neslyšíme rozhlas. Vysílací zákon se nás tedy přímo týká. Vaši úředníci však při zpracování textu návrhu novely zástupce naší střechové organizace ASNEP k projednání této věci nepřizvali. Nebyli jsme dokonce ani informováni, že vládní návrh novely byl již zaslán do Poslanecké sněmovny. Nedostatky sněmovního tisku 981/2020 jsme proto zjistili až dodatečně, víceméně náhodně.

Překvapilo nás to tím více, že úředníci, kteří text návrhu novely sestavovali, už od roku 2016 vědí, že v přístupu k vysílání komerčních televizí mají osoby se sluchovým postižením v České republice už 20 let závažné bariéry. Jsou to stejní úředníci, kteří v roce 2016 vyhotovovali znění, které s námi tehdejší první náměstkyně MK ČR, JUDr. Kateřina Kalistová, řádně projednala, a proto vyhovovalo našim potřebám. Přesto tuto nezbytnou část textu o bezbariérovém přístupu k televiznímu vysílání do nynějšího návrhu novely nepřidali, čímž nás v našich právech velmi poškodili. Na potřebné změny, které jsou plně odůvodněné, marně čekáme již řadu let.

Velmi uvítáme informaci, jak a proč k tomuto závažnému pochybení došlo.  

Sdělujeme Vám, že po této zkušenosti jsme se rozhodli jít jinou cestou a navázali jsme spolupráci se skupinou několika poslanců v čele s Patrikem Nacherem, kteří nám nabídli pomoc. Chystají se podat návrh na změnu zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění, které s námi projednali, a které občanům se sluchovým postižením v České republice zaručí právní jistotu přístupu k televiznímu vysílání.

Vážený pane ministře, věříme, že po seznámení se s textem poslaneckého návrhu změny zákona jej akceptujete a podpoříte. Předem Vám děkujeme za pochopení a ochotu zastat se našich legitimních práv.
  

K tomu je i dobrý argument, pro slyšící veřejnost, že skryté titulky jsou sice primárně pro SP, ale velmi je využívají slyšící. Například tam, kde je velký hluk, nebo naopak musí být ticho a zvuk televizoru je vypnutý (čekárna u lékaře), nebo nejsou zdatní v jazyce a porovnávají mluvenou a psanou formu. Ve Velké Británii před časem proběhl průzkum a titulky tam v té době používalo 6 milionů lidí, kteří nemají žádné postižení sluchu. Přitom když budeme počítat, že nějaké postižení sluchu má zhruba 6 % populace, tak při počtu obyvatel Velké Británie (66,5 mil) to dělá nějaké 4 mil. lidí s postižením sluchu. Článek BBC z roku 2006 http://news.bbc.co.uk/…/4862652.stm.

««« Předchozí text: Sociální podnik Transkript online hledá pracovníka pro úklid kanceláře Následující text: "Pomozme si sami" aneb "Neslyšící tlumočnící/překladatelé" »»»

Ladislav Kratochvíl | 22. 1. 2021 Pá 08.32 | Helpnet, Titulky | trvalý odkaz | tisk | 455x

Sdílet