webík s vypnutým zvukem

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Nové komentáře

 

Zpětné odkazy

 

Mateřský jazyk a postižení sluchu v České republice

obrázek bloku s tužkou a znakující postavy

Velmi často se slyšící lidé domnívají, že pokud někdo neslyší, automaticky komunikuje ve znakovém jazyce. Je to kvůli neznalosti problematiky. Znakový jazyk je samostatný jazyk s vlastní gramatikou a pravidly.



Znakový jazyk nejsou žádná gesta, nebo pantomima, nýbrž plnohodnotný vizuální jazyk, jenž je různý v různých zemích a dokonce existuje „nářečí“ v rámci jedné země (jiný znak pro stejnou věc v Plzni a v Ostravě). Při komunikaci s lidmi s postižením sluchu záleží na tom, který jazyk jim je mateřským, protože každý nejraději komunikuje ve svém mateřském jazyce a mnohdy žádný další vůbec neovládá, nebo jen částečně a ne natolik, aby v něm mohl například vést rozhovor.

Znakový jazyk

Je mateřský jazyk neslyšících prelingválně. To je před osvojením si národního mluveného jazyka (v ČR čeština). Pokud se někdo bez sluchu narodí, nebo o něj přijde v raném věku je jeho prvním jazykem jazyk znakový. Čeština je tak pro neslyšící prelingválně cizí jazyk a napsané sdělení, je stále v cizím jazyce.

Národní mluvený jazyk (v ČR český jazyk)

Je mateřský jazyk neslyšících postlingválně. To je po osvojení si češtiny (typicky nedoslýchaví, nebo ohluchlí ve středním věku a později) a napsané sdělení je velká pomoc. Pokud někdo přijde o sluch v průběhu života, je pro něj mateřským jazykem stále ten, jako před ztrátou sluchu.

Zmatení neznalí problematiky

Často se setkávám tím, že „papír a tužka nejsou pro neslyšící pomoc“, aniž je uvedeno pro které neslyšící a neznalí problematiky tak nabydou dojmu, že pro všechny, kdo neslyší, což právě škodí těm, kteří neslyší a komunikují česky.



 Tyto stránky přerostly z amatérského webíku v projekt na vlastní doméně.Velice děkuji za návštěvnost, podporu duševní, prací, nebo finanční.

Jasně, těm, kterým je čeština cizím jazykem, sdělení v češtině pomocí není. Číst sice umí, ale stále to je čeština a nemusí rozumět významu slov. Avšak těm, kterým je čeština mateřským jazykem, je písemná forma češtiny velkou pomocí a naopak sdělení ve znakovém jazyce by třeba ani nerozuměli. Například babička, která vlivem věku přichází o sluch, uvítá sdělení v písemné formě téhož (jejího mateřského) jazyka.

Už několikrát se mi stalo, když jsem někde řekl hned po pozdravu, že neslyším (ohluchl jsem ve věku 40 let), mluvím (mluvím normálně) a komunikuji česky, takže potřebuji sdělení napsat (třeba ve Wordu), že mi začali shánět tlumočníka do znakového jazyka, aniž by mi byli ochotni sdělení psát. Tlumočník by mi byl platný „jako hadovi noha“, jelikož ze znakového jazyka umím tak 50 znaků. Je to podobné, jako třeba kdyby vám někdo něco vysvětloval německy, na výletě v Mnichově, a vy jste uměli pouze 50 německých slov.

V roce 1999 UNESCO stanovilo 21. 2. Mezinárodním dnem mateřského jazyka.

Respektujme jej tedy, ať je jakýkoli a nenuťme někoho komunikovat v jazyce, který ani neovládá.

Naštěstí již existují i aplikace, které on-line buď tlumočí češtinu do znakového jazyka a obráceně, např. DeafCom či Tichá linka, nebo převedou mluvenou češtinu to písemné podoby (někdo říká překladač, ale překládá se pouze z jazyka do jazyka).

Pro zprostředkování češtiny v písemné formě je skvělá aplikace eScribeDroid od sociální firmy Transkript, jenž nejen převádí řeč do písemné formy, ale kromě dalších věcí, umožňuje osobám s postižením sluchu, kteří komunikují česky a mluví, i telefonovat, případně pouze strojový převod řeči „Okamžitý přepis“ od Google (Android), nebo „Group Transcribe“ od Microsoftu (iOS)

A ještě trochu počty

V České republice žije zhruba půl milionu osob s postižením sluchu (viz článek „Počet lidí s postižením sluchu v České republice“). Z toho je nejvíce nedoslýchavých a seniorů, kteří přichází o sluch vlivem věku. Z toho půl milionu je asi 10–15 000 uživatelů znakového jazyka a ostatní 485–490 000 komunikují (a je jim mateřským jazykem) česky.

blok a tužka, znakující postava

Komunikovat s někým, kdo neslyší česky, nebo ve znakovém jazyce?
Zeptejte se. Čeština nemá se znakovým jazykem nic společného.
Znakový jazyk je samostatný, plnohodnotný jazyk.

 

——————————————————

Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu www.kochlear.cz,
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté titulky – (televize, videa, DVD)
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií)
a vášnivý uživatel přepisu automaty (přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“)

 

««« Předchozí text: Rozhovor ohluchlého s nevidomým: Hendikep je pouze drobnou vadou na kráse, která se dá překlenout Následující text: Technika k pokračování dobrovolnictví pro Kráťu (50 000 Kč) »»»

Ladislav Kratochvíl | 18. 11. 2023 So 08.44 | Komunikace | trvalý odkaz | tisk | 247x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
kolik je 1 + 1?
Odpověd: