Západočeská univerzita v Plzni

katedra kybernetiky

Západočeská univerzita v Plzni

Na katedře kybernetiky je vyvíjen software na převod řeči do písemné podoby a mnoho jiného. Součástí projektu je například i převod slov do znakového jazyka.

Před rokem (psáno v květnu 2007) nás v České unii neslyšících zaujala ukázka převodu na titulky. V neděli 25.3. 2007 jsme se mohli s tímto projektem seznámit i v Televizním klubu neslyšících. Na naše dotazy odpovídali pracovníci katedry.

hlavní strana rozhovorů

 

autor      Ladislav Kratochvíl
otázka

Dobrý den, co všechno je součástí projektu a kdy přibližně se budou moci sluchově postižení setkat s převodem řeči na obrazovkách TV?
odpověď

Dobrý den, děkujeme za první dotaz. Pracujeme na dvou projektech pro sluchově postižené:
1. ELJABR "ELiminace JAzykových BariéR"
2. MUSSLAP "Multimodální zpracování lidské mluvené a znakové řeči počítačem pro komunikaci člověk - stroj" (zkratka MUSSLAP pak je odvozena z anglického názvu).

Projekt ELJABR začal v polovině roku 2006, má končit v roce 2011.
Projekt sleduje dva hlavní cíle:
1. Vybavit vybrané televizní pořady automatickými titulky.
2. Pomoci i skupině diváků, kteří sice slyší, ale mají problémy s vnímáním a porozuměním mluvené řeči v hlučném prostředí. Těmto divákům chceme zpřístupnit pořady opatřené titulky tím, že tyto titulky budou předčítány umělým ale klidným počítačovým hlasem.

První pořad chceme ve spolupráci s ČT vybavit automatickými titulky na přelomu roku 2006/2007 ve zkušebním vysílání.
Čtení titulků cheme mít připraveno v průběhu roku 2007, ale je zde nutno mít k dispozici speciální zvukovou stopu vysílaného programu, kterou je možno získat až v souvislosti s digitalizací TV.

Projekt MUSSLAP začal před necelými třemi roky a končí v roce 2008.
Jedním z hlavních cílů projektu MUSSLAP je překlad mluvené řeči do znakové češtiny či znakového jazyka. Je to však velmi těžká úloha, proto v první fázi zpracováváme omezenou úlohu - překlad informací o vlakových spojeních. Nejdříve se překládá mluvená řeč do textu češtiny a pak tento text do znakové řeči. Na tevizních obrazovkách se může tato technologie objevit až s určitým časovým odstupem po automatickém titulkování.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      Krata
otázka

Při ukázce v unii neslyšících v Praze, jsem nabyl dojmu, že třeba převod řeči komentátora bude již na mistrovství světa ve fotbale (2006).
Budou se jednotlivé části projektu zavádět postupně, nebo "vše naráz" při uvedení do provozu celoplošného digitálního vysílání TV?
odpověď

Jednotlivé části projektu ELJABR se budou uvádět do provozu určitě postupně. Je to dáno tím, že pro každý pořad musíme zpracovat velké množství nahrávek tématu pořadu. Např. pro fotbal musíme zpracovat (tj. ručně přepsat) desítky až stovky hodin řeči komentátora fotbalových zápasů. Dále musíme vytvořit speciální model pro každého řečníka, jehož hlas se bude rozpoznávat. V případě fotbalu se totiž nebude počítačem rozpoznávat přímo hlas komentátora, ale tzv. stínového mluvčího, což je zaměstanec ČT, který bude poslouchat pořad (přenos fotbalového utkání) a přeříkávat to, co slyší, do počítače. Počítač pak bude mít úlohu usnadněnu, neboť rozpoznávaná řeč bude promlouvána v tichém prostředí. Proto bude počítač chybovat méně, než kdyby rozpoznával hlas komentátora. Stínový mluvčí nám nejdříve musí nahrát velké množství nahrávek, abychom mohli na jeho hlas náš rozpoznávací systém připravit. V současné době jsou stínoví mluvčí vytipováni, ale ještě nemáme namluven soubor jejich nahrávek.
Nestihneme tedy najednou zpracovat více pořadů - a počítáme s tím, že budou zpracovány i uvedeny postupně za sebou.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      orion
otázka

"Nejdříve se překládá mluvená řeč do textu češtiny a pak tento text do znakové řeči"

Neni toto nahodou absolutne, ale absolutne zbytocne a nebrzdi to celkovy vyvoj? Vsak, text do "prstovky"? Kazdy hluchy, i pocujuci predsa musi vediet citat, a IMHO, pokial im to budete ulahcovat vo vsetkych smeroch (teraz mam na mysli to prekladanie textu do prstovky), tak ti ludia pomaly "zabudnu" rozumiet i normalnemu textu
odpověď

Dobrý den, naopak si myslíme, že tento překlad pomůže neslyšícím lépe porozumět předkládaným informacím. Neslyšící bude mít k dispozici jak český text, tak jeho překlad do znakové řeči. Bude tedy moci např. zjistit, co znamenají pro něj neznámá psaná slova (neboť bude znát jejich překlad do znakové řeči). A tedy jeho schopnost porozumět normálnímu textu se může zlepšit (ne pro každého neslyšícího je totiž čeština jeho mateřský jazyk). Neslyšící si také bude moci zvolit pro něj přirozenější způsob komunikace (psaný text versus znaková řeč).

Otázku zodpověděl Jakub Kanis.
autor      Eliška Pátková
otázka

Dobrý den,
zajímalo by mne, zdali v projektu MUSSLAP je rovněž počítáno s vývojem software telefonů pro přímý převod mluvené řeči do psané podoby pro pevné telef.linky event.i pro mobil.telefony.

A do blízké budoucnosti - zda je reálný vývoj malého psacího mobilního přístroje pro běžnou komunikaci se SP osobou.

Děkuji.
odpověď

Dobrý den. V projektu MUSSLAP ani v projektu ELJABR se nepředpokládá zpracování telefonního signálu. Soudobé možnosti technologií automatického rozpoznávání řeči počítačem jsou omezené. Automatické rozpoznávání přirozené mluvené řeči (tj. formy řeči, kterou člověk běžně používá při komunikaci s člověkem) se vždy týká jen úzce vymezené tématické oblasti, pro kterou je k dispozici velké množství nahrávek či ještě lépe doslovných přepisů těchto nahrávek (z nich se pak systém rozpoznávání "trénuje"). Nahrávky, popř. jejich přepisy, lze například poměrně dobře získat pro rozpoznávání jednoho vybraného televizního pořadu, ale nelze je jednoduše získat a tedy ani dosáhnout dobré úspěšnosti rozpoznávání pro obecnou mluvu, obzvláště pak, jedná-li se o spontánní řeč obsahující nespisovné tvary, přeřeky, vyšinutí z větné vazby, apod. Telefonní přístroj pak sám o sobě je málo výkonný pro takovouto úlohu. Pokud bychom ale úlohu nějak omezili, např. bychom rozpoznávali slova pouze z omezeného seznamu slov, je v budoucnu možno na vývoj malého mobilního přístroje pro potřeby SP pomýšlet - avšak těžko dříve, než uspokojivě vyřešíme úlohu rozpoznávání promluv televizních pořadů, která je z výše uvedených důvodů asi přeci jen jednodušším problémem.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      Sissy
otázka

Dobré odpoledne.

Zúčastnila jsem se předvádění vašeho převodu na titulky. Ovšem nevím, do jaké míry to bylo "autentické" a co bylo následně doupravováno. Brala bych to tak, jak to bylo. Nějaké chybičky mi nevadily, není to žádné psaní k tisku.

Musím se přiznat, že se mi vůbec nezamlouvá onen stínový mluvčí. Přece profesionální komentátoři bývají vybíráni vesměs z lidí, kterým je dobře rozumět.
Tedy na ten rozpoznávací systém nahrát hlasy komentátorů?
Rušivé zvuky se snad dají nějak eliminovat?

odpověď

Automatický převod pořadů na titulky není jen záležitost metod rozpoznávání, ale musí se řešit i otázky technického propojení a také dodržet řada pravidel - např. jak mohou být titulky dlouhé, jak dlouho musí vydržet na obrazovce, atd.

Profesionální komentátor nemluví na rozdíl od stínového mluvčího vždy v tichém prostředí. Rušivé zvuky - např. v případě hokejového utkání řehtačky, sirény, výkřiky - nelze zcela eliminovat, takže způsobují pokles úspěšnosti rozpoznávání. Stínový mluvčí pak dokáže i převyprávět řečový záznam slovy, kterým počítač lépe rozumí. V případě diskuzí - např. pořadu "Otázky Václava Moravce" pak v pořadu mluví najednou i více řečníků, a často ne tak dobře jako komentátor. Proto začlenění stínového mluvčího do procesu titulkování vede k větší úspěšnosti rozpoznávání a lepší čitelnosti titulků.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      merlouska
otázka

Mě by zajímalo, jak budou tyto možnosti dostupné - jako např. ST si navolíme na teletextu str. 888 - tak jak si zapneme třeba ten "umělý hlas"? Pak by mě zajímalo, jestli bude nějak možné, aby jeden člověk poslouchal ten umělý hlas (přes sluchátka, kabel...) a zbytek rodiny měl normální zvuk? Docela pochybuju, že zbytek mé rodiny by zajímal jakýsi umělý hlas :)
odpověď

Tuto otázku Vám bohužel nejsem schopen zcela zodpovědět. Technické řešení televizní techniky (a přijímačů) blízké budoucnosti by Vám asi lépe zodpověděli pracovníci ČT. Jisté je, že až do místa Vašeho televizoru (či spíše set-top-boxu) byste měl mít k dispozici všechny zvukové kanály. Jestli pro paralelní poslech 2 zvukových stop budete potřebovat 2 TV přijímače (set-top-boxy) nebo to zvládne za přijatelnou cenu i jediný (např. se 2 digitálními tunery a dvěma zvukovými výstupy), skutečně v tuto chvíli nevím. Jiným řešením by bylo, že by výstup každé zvukové stopy byl mono, ale do budoucna bude asi počítáno pouze se stereo výstupem původní zvukové stopy. Takže to bude téměř stejný problém, jako když budete chtít poslouchat jiný pořad, než zbytek Vaší rodiny. Pokud to budete chtít změnit, vyřešíte i problém paralelního poslechu umělého hlasu.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      Anica
otázka

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda při vysílání bude možné si navolit použití buď titulků nebo tlumočení do ZJ nebo zda poběží obě možnosti paralelně?

odpověď

Dobrý den.

Ani v jednom projektu není řešen automatický překlad televizních pořadů do znakového jazyka. Proto při vysílání vybraných televizních pořadů bude tlumočeno pouze do titulků. Překlad mluvené řeči do znakového jazyka je obtížnější úloha než převod mluvené řeči do textu, jsme v jeho výzkumu teprve na začátku, a proto jsme se v projektu MUSSLAP zatím omezili pouze na jednu pilotní úlohu, kterou je překlad informací o vlakových spojeních. Samozřejmě bychom moc rádi v budoucnu řešili i automatické tlumočení do ZJ u TV pořadů, ale nezbývá nám, než řešit úlohy postupně.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
autor      orion
otázka

Mali ste uz nejake negativne ohlasy ohladne tohoto programu? Ak ano, mohli by ste to prosim trochu blizsie popisat a nie strucne? Myslim, ze by to nas tuto trochu zaujimalo - ani nie z neprajnosti, ale z toho dovodu, ze sme zvedavi, jak sa ku tomuto stavaju ostatni posunkujuci
odpověď

Ano, měli jsme negativní ohlas. Jak bylo vidět v TKN, znakující si stěžovali na chybějící artikulaci úst, samotné znakování rukama jim nestačilo pro plné porozumění. My samozřejmě pracujeme na spojení obou částí, tedy manuální gestikulace (pohyby rukou) a orální artikulace (pohyby rtů). Animace pohybů rukou je trochu něco jiného než animace rtů, například je nutné řešit například vzájemnou polohu rukou tak, aby se nekřížily apod. Proto je tato část vyvíjena samostatně. V TKN byly předvedeny obě tyto části nezávisle. Artikuace úst (tzv. mluvící hlava) byla prezentována mimo jiné i na Vědě a technice v ulicích.

Otázku zodpověděl Miloš Železný
autor      Anica
otázka

Dobrý den,

pane docente, děkuji za odpověď na předchozí otázku. Měla bych ještě jednu otázku, která může souviset :
Blíží se pomalu vypnutí analogového vysílání a bude se vysílat digitálně. Mnozí z nás si v předstihu zakoupili et-top-box. Zjišťujeme, že při digitálním příjmu se skryté titulky zpožďují
proti mluvenému slovu, případně se vynechávají
slova i celé věty.
Dá se s tím něco dělat ? Případně, kde je závada,pokud jde o technickou stránku ?
Kam se máme obrátit, abychom na tuto závadu upozornili a aby byla případně odstraněna ?
Děkuji předem za odpověď, myslím, že bude zajímat
všechny diváky.
odpověď

Dobrý den,

příčinu zpoždění, které pozorujete, opravdu neznám. Pokud ale vím, měl by v ČT existovat divácký servis:

Ohlasy na vysílání ČT:
Tel.: 261 137 474
Fax: 261 014 101
Mail: info°ceskatelevize.cz

Rubrika ZP (str.598,599):
Fax: 261 135 308
E-mail:
vladimir.salzman°ceskatelevize.cz
(symbol ° nahrazuje zavináč)

kam lze nahlásit technickou závadu.

Na otázku se snažil odpovědět Luděk Müller
autor      Martin
otázka

Rád bych se zeptal na tu historii. Co bylo tím impulsem pustit se do těchto několika projektů. Už se moc těším na titulkovaný hokej, čeští hokejisté budou mít o sluchově postižené fanoušky navíc :-), kteří budou hlavně už v "obraze".
odpověď

Zpracování řeči počítačem, syntéza i rozpoznávání se řeší na katedře už mnoho let. Postupným vývojem se došlo k systémům, které se blíží reálnému nasazení. V projektu MUSSLAP se řeší kombinace zpracování obrazu a řeči. Při vývoji titulkování jsme zjistili, že ne všichni neslyšící rozumí psanému textu, jak ho známe z novin, a hlavním prostředkem jejich komunikace je znaková řeč. Proto je dobré zkusit pomoci i této skupině neslyšících.

Projekt ELJABR je přímo zaměřen na vývoj aplikací s Českou Televizí. Historie titulkování hokejových zápasů sahá do roku 2001. Hokejové zápasy byly vybrány zejména pro omezené téma - mluví se jenom o hokeji, a je to zajímavá úloha na rozpoznávání řeči v zašuměném prostředí. V současné době jsme zahájili práci na komentářích fotbalových utkání. Hokej tedy nezůstane osamocen.

Odpověděl Jan Hoidekr
autor      Sissy
otázka

Dobré odpoledne!
Abych se pořád neopakovala, dovoluji si vám překopírovat z kochlestránek, co jsem tam psala:
Anica:
Nakonec člověk pořád kouká do dolního pravého rohu, jaké slovo tam vyleze ......
Já, Sissy:
Koukám, že jsi velezdatná čtenářka titulků.
Ale takto hlídat nejnovější slova bychom se měli odnaučit, protože, jak jsem zjistila na té předváděčce, nabíhala tam nová slova podobným stylem jako se píší v mobilech s prediktivním programem textovky. Tedy zkusmo něco podobného, aby se to pak přeměnilo v to pravé slovo.
A to by nás pak jen zbytečně mátlo.
Ale jinak opakuji, že jsem velký nadšenec pro to automatické převádění všech řečených, a jak Kráťa zdůrazňuje, nepředělaných slov!
Jen trnu, až to bude v té TV, aby to neprznili nějací mocní, jak už to známe.
Také musím zmínit, že se mne bolestně dotklo posměšné poukazování některých na nějaká ta nevhodná slova, která se v textu objevila tak, jak byla řečena. Doufám, že to bylo jen proto, že to byl projev z parlamentu.
Ale je přece lidské, že každý člověk občas nechtěně řekne něco nepatřičného.
Taky mi vadilo, že se některým lidem toho textu zdálo moc a chtěli to redukovat.
A já si chci přečíst autentický převod řeči, nic víc, nic míň!
Nějaké tištěné krasoslohy si mohu přečíst někde jinde.

Na to se mi dostalo reakce jedné z těch lidí, co všude byli, všechno viděli, od všeho mají klíče, takže je nic nepřekvapí, že to je staré, že to viděla už před deseti lety ve Švédsku.

Takže moje otázka zní:
Dozajista nejste jediní, kdo se tím zabývá.
Zajímalo by mne, zda si nějak vypomáháte, podporujete se, sdělujete si poznatky či si hraje každý na svém písečku?

odpověď

Dobrý den,

dozajista nejsme jediní, nic takového bychom se ani nesnažili tvrdit. Těch možností výměny zkušeností je celá řada. Nejnižší úrovní ja pasivní čtení cizích článků publikovaných na mezinárodních konferencích a v odborných časopisech. Druhou takovou úrovní je pak aktivní účast na takových konferencích, kde prezentujeme výsledky naší práce a seznámíme se s výsledky ostatních, v pauze si pak s nimi můžeme popovídat o podrobnostech, o tom jaké kdo má problémy atd. Třetí úrovní je pak práce na společném projektu, kdy je nutné spolupracovat se zahraničním pracovištěm k dosažení stanoveného společného cíle.

Členové našeho týmu se pravidelně zúčastňují prestižních mezinárodních konferencí v oboru zpracování řeči (jako je například INTERSPEECH), díky čemuž se "o nás ve světě ví". Z mezinárodních projektů, na kterých se podílíme, bych zmínil projekt MALACH pro automatický přepis výpovědí svědků holokaustu (nadaci pro nasbírání 50 tisíc cca 2-hodinových výpovědí ve 32 jazycích založil Steven Spielberg, naše pracoviště koordinuje středo- a východoevropské jazyky) nebo projekt SIMILAR, v rámci něhož se podílíme na výzkumu v oblasti multimodálních rozhraní člověk-stroj. Multimodální v tomto případě znamená zpracování nejen řeči, ale vizuální složky řeči, gestikulace, emocí nebo znakové řeči. V rámci projektu SIMILAR pojedou letos v létě tři naši doktorandi na měsíc do Turecka, kde se zúčastní workshopu v oblasti zpracování znakové řeči a budou společně pracovat s kolegy z Belgie, Španělska, Francie, Turecka, Řecka a dalších zemí.

Člověku, který "to viděl už před léty ve Švédsku" bych odpověděl (bez znalosti podrobností nutných k tomu, abych mohl posoudit rozdíl mezi tím, co tam tenkrát viděl a na čem nyní pracujeme my), ať zkusí těm Švédům zavolat, že by to chtěl na svůj počítač a aby to fungovalo v češtině. Schválně co mu odpoví. On totiž každý jazyk je trochu jiný, čeština má mnoho různých tvarů každého slova, takže pro rozpoznávání je třeba slovník téměř desetkrát větší (což je pak mnohem náročnější úloha). Přesto v rámci zmíněného projektu MALACH dosahujeme pro češtinu stejné úspěšnosti jako naši američtí kolegové pro angličtinu. A naše mluvicí hlava (která samozřejmě mluví česky) také vypadá a mluví mnohem realističtěji, než ta, která byla prezentována kolem roku 1990 v Kalifornii.

Otázku zodpověděl Miloš Železný
autor      Sissy
otázka

Dobrý den,

děkuji za odpověď.
Kdopak určil ta pravidla, jak mají být titulky dlouhé a jak dlouho musí vydržet na obrazovce?
Jak jsem viděla, byly to titulky běžící. Bylo to sice nezvyklé, ale myslím, že by to bylo dobré v tom, že by si je člověk ztotožňoval s mluvenou řečí. Mně osobně by vyhovovaly, věděla bych, jak dlouho to budu vidět (cca ve třech řádcích), což u těch stojících titulků není.
S tou délkou titulků jste mne ale převelice ranil.
Já vím, jsou lidi, kteří si na délky textů stěžují, že je to namáhavě číst, že to nestíhají.
Chtěla bych vidět v textu všecinko, co bylo řečeno, tedy každičké slovo a tak, jak bylo řečeno.
Ten běžící text by to snad dobře umožnil. Rychlost běhu textu by se rovnala rychlosti hovoru.
Nestíhat to číst bych považovala za problém svůj.


odpověď

Pravidla ohledně délky titulků má definována Česká televize. Nevíme, jestli jde o striktní technické omezení a bude muset být dodrženo. Určitě se budeme snažit zobrazit v titulcích všechno, co bylo řečeno. Nebudeme dělat "filtry", které by nezobrazovali nějaký text, o kterém si někdo myslí, že je nedůležitý.

Viděla jste naše titulkování a tam je proud slov opravdu přesně takový jaký dodal rozpoznávač řeči. Chyby, které tam jsou, jsou chyby rozpoznávání, třeba způsobené tím, že komentátoři mluvili jeden přes druhého, přeřekli se nebo je na pozadí příliš šumu.

Odpověděl Jan Hoidekr
autor      Sissy
otázka

Moc děkuji za odpověď.
Ujišťuji Vás, že jsem tím, co jsem viděla, byla velice nadšená! Ty chyby mi přišly takové lidské, není to přece žádný text k tisku!
Jen mne mrzí, že jsem měla představu, že si časem budu moci něco takového pořídit domů a titulkovat si cokoli budu chtít. Tedy zastrčit jakýsi drátek do televize, radia či jiného přijímače či si k něčemu přisunout mikrofon a v pohodlí si na nějakém displeji číst. To je asi bohužel ještě moc daleko.
odpověď

Dobrý den, děkujeme za Vaše otázky. Ano, máte pravdu, automatický přepis libovolného hovoru do textu je nad naše současné možnosti. Není to proto, že bychom byli horší než třeba IBM či Microsoft v angličtně, ale je to prostě těžká úloha a musíme postupovat krok za krokem. Ale věřte, že zastavit se či vzdát se jen tak nehodláme.

Jak rychle budeme postupovat, záleží do jisté míry i na cílové skupině, tedy na Vás. Výzkum je stále ve fázi, kdy potřebuje podporu od státu a naší společnosti, protože pro komerční sféru není dostatečně atraktivní. Bude-li i nadále z Vaší strany existovat stálá poptávka po službách tohoto typu, bude vyšší šance, že se výzkumu v této oblasti dostane tolik potřebné pozornosti a snad i finanční podpory. Obého je určitě potřeba.

Otázku zodpověděl Jan Trmal
autor      krata
otázka

"...Pravidla ohledně délky titulků má definována Česká televize..."
Já se domnívám, že tím, jak jsou ony "běžící titulky" ve třech, či více řádcích, že doba zobrazení je mnohonásobně delší, než u běžných ST. Nebo se ten čas snad nějak měří a když třeba mluví komentátor rychle, přidá se řádek?
odpověď

Způsob zobrazování titulků, který prezentujeme, je náš vlastní "výmysl" a ČT nebyl schválen.

To, proč se objevují a zase mizí "nová slova" na konci textu našich titulků, jsme udělali z důvodu, aby se na obrazovce objevil co nejdříve text, o kterém si počítač "myslí", že byl promluven (i když si třeba ještě není moc jist). Za chvíli pak ale počítač může "změnit názor" (zpřesnit jej), protože promluva pokračuje jinak, než vyhovuje dosavadnímu textu. Proto dodavadní text počítač zavrhne a nahradí jej novým. Starý a nový text se většinou liší jen svým koncem - proto se v titulcích mění jen slova na jejich konci.

Čas se při tom nikterak neměří. Prostě, když komentátor řekne nové slovo, systém jej hned napíše. Tedy, když komentátor mluví rychle, slova přibývají rychleji a když "dolezou" až na konec řádku, systém odřádkuje, tj. všechny řádky posune o jednu řadu výše a začne psát znovu od začátku prázdného řádku na spodku obrazovky.

To, že se titulky mění, sice dobře demonstruje, že se jedná o skutečnou živou ukázku - a nikoliv o žádný předem připravený text, ale na druhou stranu tento způsob zobrazování titulků asi není příliš vhodný pro praktický provoz, neboť divák by musel sledovat i "změnu názorů" počítače. Proto u skutečného TV vysílání chceme zobrazování titulků o několik slov zpozdit, takže se na obrazovce objeví prakticky vždy už jen definitivní text, který se už nebude měnit (v krajním případě budou jen přidávána další slova, ale každé slovo, které se jednou objeví, již na obrazovce zůstane).

Pro skryté titulkování má ČT také definován maximální počet řádků textu a minimální dobu, po kterou musí být text vidět na obrazovce tak, aby si ho divák stačil přečíst. Přesné hodnoty si bohužel nepamatuji, ale nějaké normy, které se musí dodržet, tam jsou.

Jak bude nakonec vypadat zobrazování automatických titulků v ČT ještě nevíme, musíme se na tom s ČT domluvit. Úprava zobrazování titulků ale rozhodně nepředstavuje problém (ve srovnání s vytvořením a naprogramováním systému rozpoznávání mluvy je to hračka), jen se musíme domluvit s ČT, abychom věděli, jak to zobrazování máme udělat. Uvidíme, zda se bude televizním divákům aspoň trochu líbit. Určitě se o to budeme snažit.

Otázku zodpověděl Luděk Müller
nahoru

 

 

Amazonia Dovolená Freehosting Internetové obchody Jitřenka Last minute SEO Referáty Tvorba www Vtipy Zvesela