RNDr. Josef Brožík


Scenárista a moderátor pořadu České televize "Televizní klub neslyšících", středoškolský a vysokoškolský pedagog.

 


autor      L Kratochvíl
otázka

Na všechny možné pořady v České televizi, které se týkají různých postižení (vozíčkáři, nevidomí atd.) vídávám upoutávky. Na TKN jsem ji snad nikdy neviděl, přitom je to jediný pořad zabývající se sluchově postiženými.
Nechystají se v České televizi v tomto směru (že nějaká ta upoutávka občas bude) nějaké změny?
odpověď

Dobrý den, pro Českou televizi pracuji jako autor scénáře, moderátor pořadu a tlumočník-překladatel znakové řeči. O zařazování Televizního klubu neslyšících do vysílání České televize, o upoutávkách a mnoha dalších věcech rozhoduje programové oddělení. Dotazy na vysílací časy, zařazování upoutávek, hodnocení pořadu (zda se líbil či nelíbil) a podobně byste měl zasílat dramaturgyni České televize paní Mgr. Michaele Fialové michaela.fialova@ceskatelevize.cz.
autor      Karel
otázka

TKN sleduji už hodně let a udivuje mě, kde stále berete inspiraci. Na jak dlouho dopředu se plánuje o čem se bude točit? To se po naplánování rozdělí scenaristům úkoly, o čem má pořad být, nebo jak to chodí?
odpověď

Dobrý den, Karle,
TKN dělám už pomalu 20 let, nedělám přesnou evidenci, ale myslím si, že pořadů, které jsem připravil, je kolem 200 až 250. Inspiraci sbírám ze života - setkávám se s mnoha lidmi, chodím na akce, čtu různé zprávy. Pokud se dozvím něco, co by mohlo zajímat televizní diváky, začnu o tom jednat s konkrétními lidmi, institucemi atd. o eventuálním natáčení.
Někdy přijde návrh či nápad přímo od televizních diváků na mou adresu nebo na adresu České televize. Námět předložím dramaturgyni paní Mgr. Fialové a domluvíme se, že napíši scénář. V scénáři je popsáno, kde, u koho a s kým se bude točit. Každý scénář má levou a pravou část - do levé část se píší obrazové záběry (všechno, co kamera bude snímat, např. prostředí, fotografie, činnost atd.) a pravá část je textová (kdo co bude mluvit, komentáře).
Scénář se odevzdává zhruba 4 týdny před natáčením, aby se mohly připravit produkce a režie. Produkce sestaví natáčecí plán, obvolává všechny zúčastněné na přesných termínech a hodinách natáčení, připraví štáb, techniku a auto, vyjednává povolení k natáčení. Režisér podle dodaného literárního scénáře připraví tzv. technický scénář, kde jsou uvedeny podrobnosti natáčení - například řazení jednotlivých záběrů za sebou, používání triků.
Pořady se připravují s dostatečným - někdy až více než půlročním předstihem.
V praxi to vypadá tak, že mám náměty dejme tomu do pěti pořadů, zajdu za paní dramaturgyní, prodiskutujeme náměty, nahlížíme do natáčecího plánu a po dohodě dostanu termíny, kdy se scénář odevzdá, dále kdy se to bude točit, stříhat, kompletovat.
Během natáčení jsem v pozici moderátora a po natáčení dostanu hrubý materiál, který si prohlédnu, připravím překlady ze znakové řeči. Domluvím se s režisérem (v naprosté většině je to paní Mgr. Alena Derzsiová) na některých podrobnostech. Po sestříhání se podívám na záznam, zda je všechno v pořádku (zejména, zda jsou znaky čitelné a ucelené). Pak dostanu hotový pořad, připravím definitivní překlad ze znakové řeči, kterou nadabují profesionální herci či dabéři. Po otitulkování jde pořad do schvalovací projekce a po schválení (šéfdramaturgem a šéfproducentem) už nic nebrání tomu, aby byl pořad odvysílán.
autor      Ellis
otázka

Dobrý den,
požádám Vás o vyjádření: jak nahlížíte na dosavadní "smíšené" působení organizací SP?
Zastupování všech typů sluchových vad a hájení jejich zájmů v jedné organizací považuji za hrubě necitlivý přístup. Je to také živnou půdou pro věčné spory a hádky a výhodné to bylo vždy pro neslyšící. Praktičtější a spravedlivější by se mi jevilo zřízení center pro neslyšící a center pro nedoslýchavé - která by byla zaměřena na speciální potřeby svých členů v oblasti komunikace, vzdělání, psychoterapie, legislativy a pod. Vzájemný společenský kontakt členů by byl samozřejmostí - dle jejich chuti a vůle. Děkuji.

odpověď

Dobrý den, paní Ellis,
myslím, že Vás znám z Vašich dopisů do České televize. Kdybych měl podrobně zodpovědět na Váš dotaz, asi by to mělo moc stránek. Tak mi dovolte vyjádřit svůj osobní názor. Různé typy sluchových postižení (neslyšící, Neslyšící, nedoslýchaví různých stupňů, ohluchlí, hluchoslepí různých stupňů) mají svoje často odlišná specifika, mají různé potřeby. Tak například pro komunikaci se sluchově postiženými je řada komunikačních prostředků: znakový jazyk, znakovaná čeština, prstová abeceda, artikulace a odezírání, psaný text, lormování, znakování ruku v ruce (abych nezapomněl na hluchoslepé). Každý sluchově postižený jedinec má nepopiratelné právo zvolit si způsob komunikace, který je pro něho nejvhodnější, nejsnazší, nejschůdnější, nejsrozumitelnější. Z toho vyplývá, že všechny komunikační prostředky, které jsem uvedl, popř. další, které jsem opomněl uvést, jsou navzájem rovnocenné. Není možné vyvyšovat jeden prostředek nad ostatními. Stejně tak nemůže jedna skupina sluchově postižených prohlašovat, že zastupuje zájmy všech sluchově postižených.
Nemáte pocit, že se vytvářejí umělé bariéry a vyvolávají se různé spory? Někteří činovníci (nejsou to vždy jen sluchově postižení, ale také někdy i slyšící) určují tvrdá dělící měřítka, která vedou k tomu, že vznikají různá ghetta (nebojím se použít tento výraz). Jedinci z těchto ghett nahlížejí na jiné lidi jako na nepřátele. Rovněž tak berou slyšící lidi jako úhlavní nepřátele a přitom valná většina slyšících jeví zájem o kontakt se sluchově postiženými lidmi. Jinou otázkou je ovšem jazyková bariéra.
Bohužel, dosud neuzrála doba, aby si všichni uvědomili, že žijeme na jedné Zeměkouli, žijeme v jednom světě, žijeme v jedné společnosti a že bychom se měli snažit o vzájemné porozumění a pochopení. Myslím, že právě to je hlavní úkol Televizního klubu neslyšících.
Zdůrazňuji ale, že podmínkou je oproštění od všech názorů o nadřazenosti či o vedoucí úloze. Tu už jsme měli v minulých ústavách před Sametovou revolucí a jak je vidět, historicky se neosvědčila.

autor      Fousinka
otázka

Dobrý den, vím, že v ČT probíhával "Den otevřených dveří" (poslední nevím kdy)...Myslíte, že by šlo z Vaší strany uspořádat pro nás s "neposlušnýma ušima" takový extra den? Shlédnutí titulkování a jiné televizní procesy by jistě byly inspirativní. Pokud by se zde na fóru objevil zájem určitě by Vás kdosi zkontaktoval...a domluvil (doemailoval,doesmskoval,dofaxoval)by se Vámi navržený termín.
odpověď

Česká televize pravidelně pořádá Dny otevřených dveří, na které jsou vítáni i sluchově postižení diváci. Před několika lety byla v rámci Dne otevřených dveří připravena exkurze speciálně pro sluchově postižené zájemce. Protože nepůsobím ve složkách České televize, které organizují Dny otevřených dveří, doporučuji napsat buď dramaturgyni paní Mgr. Michaele Fialové michaela.fialova@ceskatelevize.cz, nebo diváckému centru info@ceskatelevize.cz, popř. faxovat na číslo 261 014 101.
autor      Punťa
otázka

Proč je název:Televizní klub Neslyšicích? Oni maji na ten název monopol? Proč to neni o všech sluchově postižených?
odpověď

Není uveden správný název, rád bych upozornil, že oficiální název je: Televizní klub neslyšících (s malým “n“ ve slově neslyšící!). Pořad není určen pouze Neslyšícím, ale také neslyšícím, všem sluchově postiženým i všem nepostiženým divákům, kteří se o svět či problematiku sluchově postižených zajímají. Jedním z cílů pořadu je právě odbourávat různé (podle mně často nesmyslné a uměle vyvolané) bariéry mezi jednotlivými druhy sluchových postižení i mezi světem sluchově postižených a slyšících. Jako důkaz může posloužit, že pořad je uváděn v několika „jazykových“ verzích: mluvené, titulkované a znakované.
Pořad TKN se vysílá již 27 let a patří mezi nejstarší pořady České televize. Pro zajímavost: Československá televize na počátku 80. let byla druhou v Evropě, která začala vysílat pořady speciálně pro sluchově postižené diváky (prvenství patří britské BBC).
Název TKN se natolik vžil, že pokusy přejmenovávat ho neuspěly. (A navíc by se neměly překopírovávat názvy pořadů pro sluchově postižené v zahraničních televizích.) Dovedete si představit například název: “Televizní klub sluchově postižených“? Nezdá se Vám, že je takový těžkopádný? Napadá Vás lepší pojmenování? Tak napište na adresu: michaela.fialova@ceskatelevize.cz.
autor      LS
otázka

Zajímá mě, zda TKN zůstává i nadále ve stejném
vysílacím rozsahu a zda se neplánuje do budoucna přidání dalšího vysílacího času.
odpověď

Pokud vím, žádné změny v rozsahu (tj. počet minut a vysílání jednou za dva týdny) se nepřipravují. Od Nového roku 2008 je vysílací schéma TKN: premiéra každé liché úterý na ČT 2 od 18 hodin a repríza následující pondělí na ČT 2 od 8,30 hodin. (TKN se střídá s Klíčem.) Dochází však k tomu, že v případě sportovního přenosu je úterní vysílací čas zrušen. Tato situace nastala například 26. února kvůli přenosu basketbalového utkání mezi Nymburkem a Zhořelcem, diváci mohli sledovat pořad jen v pondělí 2. března v 8,30. Další TKN bude uveden na ČT 2: 17. března v 8,30 a 20. března v 5,30; zatímco plánované vysílání 11. března v 18 hodin se ruší kvůli hokejovému přenosu Bully. Autoři pořadu nemohou ovlivňovat vysílací schéma pořadu, je to v pravomoci programového oddělení České televize.
autor      Sissy
otázka

Dobrý večer!
Když jste zmínil britskou BBC jako první, kdo v Evropě začal vysílat pro sluchově postižené, zajímalo by mne, zda jsou si takové pořady v různých státech podobné (moje domněnka) či mají někde nějaké zvláštnosti.
odpověď

Dobrý večer, Sissy! Od té doby uplynulo 30 let, mezitím se ve veřejnoprávních televizích (i díky doporučení orgánů Evropské unie) zaváděly pořady pro sluchově postižené diváky, zejména zpravodajské a vzdělávací či osvětové magazíny. Nemám přesný přehled, ale nemyslím si, že by se každá evropská země mohla pochlubit, že má ve svém televizním vysílání i tyto speciální pořady. Některé televizní společnosti poukazují, že zavedením skrytých titulků splnily morální povinnost vůči sluchově postiženým divákům a že není třeba pro ně vyrábět speciální pořady. V některých státech soukromé společnosti připravují na VHS nebo DVD různé programy speciálně pro sluchově postižené (zpravodajské nebo vzdělávací magazíny), které pak za úhradu rozesílají jednotlivým zájemcům. Ty pak samozřejmě nejsou uváděny v televizním vysílání.
autor      Saša
otázka

Dobrý den! V první odpovědi jste uvedl, že jste "tlumočník-překladatel znakové řeči". Nemělo by být spíše uvedeno znakového jazyka?
odpověď

Dobrý den, Sašo! Při natáčení má každý účastník naprostou volnost, jak bude komunikovat: znakovým jazykem, znakovanou češtinou, popř. používat prstovou abecedu. Pro všechny tyto způsoby je vymezen pojem znaková řeč. Je to terminus technicus. Stačí se podívat do zákona o znakové řeči. Ještě bych dodal, že účastník může samozřejmě také mluvit. Nemohu přece někoho omezovat ve výběru komunikačních prostředků. Vizte mou odpověď na otázku paní Ellis.
autor      Švejk
otázka

A jak se osvědčilo rozhodnutí II. sjezdu v r. 1994,kdy byl Svaz sluchově postižených po "tajném" hlasování přejmenován na Svaz neslyšících a nedoslýchavých? A proč potom jen TKN, kde zůstali, nedoslýchaví, těžce nedoslýchaví a ohluchlí??A nejen u TKN. Děkuji za stručnou odpověď.
odpověď

Po rozpadu Svazu invalidů vznikla v sekci sluchově postižených nástupnická organizace Svaz sluchově postižených v ČR. Název „sluchově postižený“ je zřejmě české a možná i slovenské specifikum a špatně se překládá do cizích jazyků. Doslovný překlad do angličtiny nemusí být správně pochopen a docházelo k situacím, kdy zahraniční organizace se domnívaly, že je to organizace nedoslýchavých. Proto na sjezdu byl navrženo a odhlasováno přejmenování na “Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR“. Byl jsem osobně na sjezdu a hlasování o změně názvu bylo veřejné. O názvu “Televizní klub neslyšících“ se můžete dočíst v jiné odpovědi a vůbec nemá žádnou souvislost se Svazem neslyšících a nedoslýchavých v ČR ani s dalšími organizacemi. Organizací sluchově postižených je u nás celá řada a každý má právo svobodně vstoupit do jakékoliv organizace podle svého přesvědčení, názoru, zaměření atd.
autor      Ladka
otázka

Dobrý den pane doktore,
máte pocit , že zákony jsou nastaveny tak , aby pomáhaly a ulehčily život SP?
Jste spokojen s novým sociálním zákonem ?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
odpověď

Dobrý den, když pročítáte noviny, sledujete internet nebo televizi, stále se dozvídáte, jaké špatné zákony jsou v naší legislativě. Osobně se domnívám, že během posledních dvaceti let došlo k velkému posunu v legislativě, týkající se sluchově postižených, ať je to školský zákon nebo zákon o znakové řeči. V novém sociálním zákonu jsou mezi bezplatné sociální služby taxativně uvedeny tlumočnické služby, raná péče, sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitace, služby sociálně terapeutických dílen aj. Není toho málo. Záleží na prováděcích předpisech a aktivitách organizací, zda dojde k naplnění cílů sociálního zákona. Připravuje se nový antidiskriminační zákon, ten měl být schválen už před časem, bohužel došlo k opoždění, za což byla naše republika kritizována ze strany EU. Na to, aby byly dobré mezilidské vztahy, aby se odbouraly bariéry mezi lidmi slyšícími a sluchově a vlastně všemi zdravotně postiženými, aby společnost chápala potřeby lidí se zdravotním postižením a také aby se sami zdravotně postižení lidé aktivně zapojili do života celé společnosti, nejsou třeba speciální direktivní zákony. Na to se dost často zapomíná.
autor      Anica
otázka

Dobrý večer!
Nejprve bych chtěla pochválit Vás i Vaši kolegyni
paní Kurcovou za to, že při moderování kromě znakování mluvíte i správně česky.
Nemyslíte, že by mohlo být v TKN více pořadů na př. o ohluchlých a implantovaných ?
odpověď

Dobrý den, Anico. Děkuji za ocenění práce uvedených moderátorů v TKN. Při moderování vycházím z toho, aby pořad byl přístupný co nejširšímu okruhu diváků se sluchovým postižením různých typů a stupňů. Proto volím tento způsob vyjadřování. V nejbližší době bude připraven další TKN o problematice ohluchlých lidí, na toto téma byla v minulosti připravena řada TKN. V republice žije řada lidí s kochleárním implantátem, takže tato náhrada přestává být čímsi výjimečným. Pokud jsou zajímavé příběhy lidí s kochleárním implantátem, dramaturgie TKN se rozhodně nebude bránit zařazování těchto reportáží či dokumentů do pořadu. Stačí napsat.
autor      Jájinka
otázka

Dobrý den, psal jste o přesunutých časech vysílání TKN. Mně takto uteklo několik TKN. Je vůbec nějaká šance je uvidět? Existuje půjčovna videokazet s nahranými TKN? Určitě by se našlo víc zájemců. Děkuji.
odpověď

Děkuji za dobrou otázku. Pokud Vám „utekl“ některý pořad TKN, nezoufejte. Na webové stránce České televize www.ceskatelevize.cz… (v sekci "iVysílání") klikněte na pořad: nejprve na “T“, objeví se Vám seznam pořadů pod písmenem “T“ a pak na Televizní klub neslyšících. Dostanete se na stránku, kde jsou uvedeny všechny pořady TKN s datem vysílání (premiéry) po 20. 3. 2005. V této chvíli máte na výběr 71 pořadů TKN. Videopůjčovna VHS s nahranými pořady TKN není. Myslím, že je pohodlnější doma si stáhnout pořad z internetu a okamžitě sledovat, než se trmácet do vzdálené půjčovny.
autor      Pavel Bandy
otázka

Dobrý den ,

chtěl jsem vědět jestli je spravně učit děti učitele je neslyšici nebo slyšici? Jaky musi použivaz jazyk? Např znakový jazyk nebo znaková čeština ? děkuji
odpověď

Stejně tak jako všechny děti, potřebují sluchově postižené děti ve škole dobrého a kvalitního učitele. Nezáleží na tom, jestli je slyšící, nedoslýchavý nebo neslyšící. Prubířským kamenem jsou pedagogické schopnosti. Učitel sluchově postižených dětí by měl ovládat všechny způsoby komunikace, které potřebuje pro výuku: český jazyk slovem i písmem, znakový jazyk, znakovanou češtinu (i ta je potřebná pro výuku), prstovou abecedu, dobrou artikulaci apod. Cílem vyučovacího procesu je připravit sluchově postižené dítě pro život ve společnosti. Tam bude muset žít, aby se mohl seberealizovat, tj. společensky se uplatnit, pracovat atd. Škola nesmí vychovávat žádné dítě (sluchově postižené dítě nevyjímajíc) pro život jen v uzavřené komunitě, ba dokonce v ghettu.
autor      Jájinka
otázka

Dobrý den, v televizi znakujete i mluvíte. Čemu dáváte přednost - mluvení nebo znakování. Jak jste se naučil znakovat?
odpověď

Možná mi nebudete věřit, ale opravdu nedávám přednost jedinému způsobu komunikace. Mluvení a znakování používám i v běžném a také ve svém pracovním životě. Vždy se snažím přizpůsobit druhé straně, a proto využívám všechny způsoby komunikace. Chce-li někdo odezírat, budu artikulovat. Uvidím-li, že se někdo vyjadřuje ve znakovém jazyce, přecházím do znakového jazyka. A tak dále. Znakovat jsem se naučil už v útlém dětství - moji rodiče byli neslyšící a znakový jazyk byl opravdu mým prvním - z lingvistického hlediska mateřským a přirozeným jazykem.
autor      Luboš Šimek
otázka

Dobrý den, máte tady uvedeno, že jste pedagog. Na jaké škole a jaký předmět vyučujete?
Jakým způsobem studentům přednášíte? Ve znakové řeči?
odpověď

Dobrý večer, pane Šimku, omlouvám se za několikadenní zdržení s odpovědí - trávil jsem hodně času v televizním archívu vyhledáváním obrazových záběrů z pantomimy neslyšících. V TKN 6. května bude vzpomínání na historii pantomimy neslyšících. K Vašemu dotazu: Na střední škole v Praze 5 - Holečkově ulici učím angličtinu v maturitních oborech „hotelnictví a turismus“ a „společné stravování“. V těchto třídách používám prakticky všechny způsoby komunikace - český znakový jazyk, znakovanou češtinu, prstovou abecedu, artikulaci, mluvení a písemnou formu, podle potřeby přecházím z jednoho způsobu k druhému. Většinu studentů tvoří neslyšící, malá část jsou těžce či středně nedoslýchaví. Jednou jsem přistoupil k pokusu celou hodinu používat pouze český znakový jazyk, ale vzápětí mě sami neslyšící studenti přerušili a požádali mě, abych se držel svého střídání, že takto lépe rozumí vysvětlování učební látky. Pro informaci: britský znakový jazyk neučím. Na vysoké škole učím slyšící posluchače - na Pedagogické fakultě UK v rámci speciální pedagogiky přednáším znakový jazyk a komunikaci těžce sluchově postižených. Protože posluchači jsou slyšící, mluvím a při praktické výuce znakového jazyka pochopitelně znakuji.
autor      Jájinka
otázka

Pane doktore, překvapil jste mě, že jste se jako první naučil znakovou řeč. Jak jste se potom naučil mluvit?
odpověď

Jako malý kluk jsem zhruba před 45 lety zpozoroval, že neslyšící lidé to nemají v životě snadné. Mnoho těžkostí a problémů nevyplývalo ze samotné ztráty sluchu, jako spíš z jazykové komunikační bariéry. Tou bariérou byla neznalost českého jazyka. Vypozoroval jsem také, jak mnozí neslyšící lidé záviděli těm, kteří český jazyk ovládají - ať to byli slyšící nebo sluchově postižení. Předsevzal jsem si, že se naučím český jazyk. Přiznávám se, že jsem v důsledku komunikace ve znakovém jazyce v rodinném prostředí neměl “automaticky“ vybudované základy českého jazyka. Když jsem si tuto skutečnost uvědomil, začal jsem chodit na logopedii a hodně číst - do knihovny jsem chodil dokonce dvakrát týdně. Nestačilo mi, že jsem něco přečetl, musel jsem to přečíst s plným porozuměním. Pokud jsem něčemu neporozuměl, ptal jsem se ve škole, hledal jsem ve slovnících. Dobrým pramenem mi byl opravdu kvalitní, podrobný a rozsáhlý Slovník jazyka českého Františka Trávníčka vydaný v roce 1952 (obsahuje nejen spisovné, ale také hovorové výrazy). V šedesátých letech minulého století totiž nebyl dostatek slovníků českého jazyka, ty začaly vycházet až v 70. letech. Snažil jsem se naučit stoprocentně česky nejen po teoretické stránce (mluvnice atd.), ale také po stránce praktické, tj. správně používat český jazyk v praxi. Dnes jsem rád, že se mi tento úkol, který jsem si jako malý kluk dal, podařilo nejen splnit, ale také jsem se naučil jazykovému citu. Myslím, že si mohu dovolit napsat, že se po jazykové stránce nepotýkám s žádnými problémy. Byl bych rád, kdyby každý neslyšící člověk pochopil, že bez znalosti češtiny to bude mít v životě opravdu nelehké.